Bankovkypapírová platidla a cenné papíry
Papírové bankovky projdou za svůj život bezpočtem rukou a to se podepisuje i na jejich fyzickém stavu. Právě ten je pro notafilii jedním z hlavních faktorů, který určuje jejich následnou cenu. Vyčištění a vyrovnání přehybů patří k základním konzervačním zásahům, které lze na bankovkách provést. Doplnění chybějících částí a jejich následná retuš jsou již sice invazivními a nepůvodními zásahy, estetická stránka předmětu se ale po tomto zákroku může posunout na daleko vyšší úroveň.
- Credits:
- Photography & Project by conservator.cz
100 ITL, 1890, stav před a po restaurování
Krásná italská bankovka o úctyhodné velikosti 22 x 12,5 cm. Kdysi v hodnotě 100 lir, dnes se pohybujeme v jiných hodnotách i měnách:). Vydaná v roce 1890, vytištěná a pravděpodobně i navržena v Lodnýně tiskárnou Bradbury Wilkinson & C. of London. Po vyčištění bankovky a narovnání ohnutých částí byly chybějící plochy doplněny tónovaným japonským papírem.
100 Kčs, 1961, stav po a před restaurováním
Naše nejdéle platící bankovka (1.1. 1962 - 31.8.1993). V roce 1953 se k nám dostaly státovky vyrobené podle ruského vzoru. Ty překvapivě neodpovídaly dobovým standardům a tak byly ve velkém padělány. Ústřední výbor KSČ tedy svižně zareagoval a po dvou letech vypsal soutěž na novou emisi. Soudruzi se ale nemohli rozhodnout, jak by „síla a pokrok pracujícího lidu, vědy a průmyslu“ vlastně měly vypadat a tak po průtazích vypsali v roce 1959 soutěž zcela novou, veřejnou a anonymní, do které se mohl přihlásit kdokoli. Soutěž opět nikdo nevyhrál. Na třetím místě se ovšem umístily dva návrhy, přičemž jeden z nich patřil důstojníkovi generálního štábu v Táboře Františku Heřmanovi (jako odměnu za 3. místo získal 1000 Kčs). Soutěž byla sice bez vítěze, ale na výstavě soutěžních návrhů (38 přihlášených) ve dvoraně státní banky se Heřmanův návrh stal veřejností nejlépe přijatým. To následně potvrdili i dělníci několika továren, kam byl soutěžní návrh zaslán k posouzení. Po několik změnách, ze kterých byla asi nejmarkantnější změna barvy z hnědé na zelenou, šla tedy bankovka do tisku 1. února 1961. Třešničkou na dortu je, že tuto naši bankovku označil v roce 2015 expert a kurátor Britského muzea na moderní měnu Thomas Hockenhull za jedno z šesti vizuálně nejlepších papírových platidel na světě.
1000 Kčs, 1932, serie A, stav po a před restaurováním
Bankovka Národní banky československé z roku 1932. Touto bankovkou se platilo mezi lety 1933 a 1944. Kromě drobných korektur vypadá stejně jako 1. emise státovek z let 1919 - 1937. Na přední straně vidíme motiv ženy s glóbem podle kresby Alonza Earla Foringera. Toho asi nejvíce proslavil plakát, kterým se během I. světové války prezentoval Červený kříž. https://en.wikipedia.org/wiki/Alonzo_Foringer Na bankovce jsou dobře patrné známky běžného každodenního používáni. Sklady, drobné trhliny, odřeniny a ztráta pevnosti. Ta byla bankovce opět vrácena vhodným zaklížením, čímž se zlepšil i haptický dojem celé tisícikoruny.